KAPSULÁRNÍ KONTRAKTURA

Kapsulární kontraktura se řadí mezi rizika specifická a zároveň pozdní komplikace, tzn. jedná se o komplikaci, která je spojena pouze se zákroky, při nichž se  do prsou vkládají implantáty a zároveň  se její projevy objevují až za několik týdnů či měsíců po zákroku. Tato komplikace je velmi diskutovaným a obávaným rizikem v oblasti estetické a rekonstrukční chirurgie.

Kapsulární kontraktura se ve většině případů objevuje již v prvních měsících po zákroku, její projevy se však mohou objevit i výrazně později. Tvorba vazivového pouzdra kolem implantátu je přirozenou reakcí těla na přítomnost cizího tělesa v těle. Tato reakce probíhá nezávisle na materiálu výplně či povrchu pouzdra implantátu či jiných faktorech.

V ideálním případě zůstává toto tělem vytvořené vazivové pouzdro (kapsa) kolem implantátu tenké a elastické a při dostatečném překrytí implantátu prsní tkání je zcela neviditelné a nehmatatelné. V ojedinělých případech však tělo reaguje na implantát tvorbou pevnější, zesílené a velmi tuhé vazivové kapsy kolem implantátu, která jej v horším případě stlačuje. Tento druh komplikace se pak nazývá kapsulární kontraktura. Pokud je vytvořená kapsa opravdu silná a tuhá může dojít až k smrštění implantátu a tím jeho deformaci. Prsa pak díky tomuto vazivovému pouzdru kolem implantátu a výrazným projizvením v prsní tkáni působí nepřirozeným dojmem. Kapsulární kontraktura se může utvořit pouze na jednom prsu či na obou. Utvořená kapsula dále působí bolest a napětí v oblasti prsou, prsa jsou deformovaná a ztuhlá. V některých případech tato komplikace vede k dalšímu operačnímu zákroku, kdy je kapsula chirurgicky uvolněna. V extrémních případech je i následná operace či více operací bez úspěchu a implantáty musí být definitivně z těla vyjmuty. Nechirurgickými možnostmi léčby lehčích forem kapsulární kontraktury pak jsou např. masáže, léčba ultrazvukem či nasazením medikace.

Podle vědeckých studií se 60% všech kapsulárních kontraktur objeví již v prvních 6 měsících po zákroku a 90% v prvním roce po operaci prsou. V minulých letech docházelo k tvorbě kapsul mnohem častěji, neboť se používaly především implantáty s hladkým povrchem. Také uložení implantátů může mít na tvorbu kapsuly nepříznivý vliv, neboť je dokázáno, že uložení implantátu pod sval snižuje riziko vzniku kapsulární kontraktury až o 40% oproti uložení implantátu nad sval (pod prsní žlázu).

Současné moderní studie o operacích prsou s implantáty s texturovaným či mikro-texturovaným povrchem a vnitřní výplní kohezivním silikonovým gelem vykazují riziko vzniku kapsulární kontraktury zhruba 5%. Použitím optimální operační techniky (např. vytvořením dostatečně velké dutiny pro implantát již při operaci) a umístěním implantátu pod sval (či částečně pod sval, tzv. Dual-Plane) lze navíc toto riziko možného vzniku kapsulární kontraktury  výrazně snížit. Dalšími důležitými faktory, které mohou snížit riziko vzniku kapsuly,  je také např. nošení speciální kompresivní podprsenky po zákroku, která podporuje správné usazení implantátu v prsní tkáni a užívání antibiotik v prvním týdnu po operaci, stejně jako dodržování klidového režimu v prvních několika týdnech po zákroku.

Poslat dotaz specialistovi